Okamžitá reakce
Reakce závisí na tom, zda se osoby nacházejí mimo vozidlo, nebo jsou na vozidle. Každý však vždy provádí základní opatření k ochraně samostatně.
Osoby mimo vozidlo
V okamžiku záblesku jaderného výbuchu využijí osoby nacházející se mimo vozidlo vhodného místa (ve vzdálenosti 2 až 3 m) nebo na volném terénu zaléhají k zemi patami k výbuchu. Přitom si chrání krk vyhrnutím límce pláště. Vhodným místem k ochraně před jaderným výbuchem může být zákop, okop, jáma od granátu nebo jiná nerovnost terénu, která snižuje ničivé účinky výbuchu. V okopu, zákopu, spojovacím zákopu, úvozu, za terénní vyvýšeninou, v příkopu apod. je vždy třeba zalehnout ke stěně blíže k výbuchu, a to obličejem k zemi a s rukama pod tělem. Úkryt lze opustit (nebo při zalehnutí na volném terénu lze pokračovat v činnosti) až po přechodu tlakové vlny.
Pozor: musíte co nejvíce vydechnout a vydržet nedýchat než se tlaková vlna vrátí zpět.

Osoby na vozidle
Jsou-li osoby v okamžiku jaderného výbuchu na vozidle, zaujme každý (opět samostatně) při záblesku polohu co nejblíže k podlaze vozidla, případně zalehne na jeho dno, nebo se podle možností alespoň přikrčí pod úroveň oken a průzorů. Je-li vozidlo v pohybu, řidič podle možností natočí vozidlo nejmenší plochou směrem k výbuchu nebo využije (v okruhu 5 až 10 m) pro vozidlo vhodný úkryt (hráz, úvoz, jámu, atd.). Zde vozidlo zastaví, vypne motor a zajistí brzdou.
Pozor: musíte co nejvíce vydechnout a vydržet nedýchat než se tlaková vlna vrátí zpět.

Činnost po přechodu tlakové vlny
Nasadíme ochranné prostředky. Jeli to možné nasadíme ochranné prostředky i raněným a poskytneme první pomoc.

Desaktivace a dekontaminace
Desaktivace potravin a krmiva
  • Desaktivace potravin a krmiva uložených v pytlích (obilí, kroupy, mouka, otruby, sůl, cukr, oves)
    Při silném znečištění se povrch pytle nejprve očistí a potom se zlehka navlhčí postříkáním vodou a nechá se několik minut sušit na vzduchu. Pak se pytel otevře a okraj jeho otevřené části se opatrně sroluje. Potom se obsah pytle lopatkou přesype do čistého pytle a provede se jeho dozimetrická kontrola.
  • Desaktivace potravin a krmiva uložených bez obalů (maso, salám, zelenina, seno)
    Čerstvé maso se desaktivuje omýváním proudem vody. Salám a ryby se mohou desaktivovat odstraněním vrchní vrstvy (slupky, kůže). Čerstvá zelenina se desaktivuje několikerým umýváním vodou. Seno a sláma v kupkách (stozích) se desaktivuje odstraněním vrchní zamořené vrstvy.
  • Desaktivace potravin a krmiva uložených v pevných obalech (plechovky, lahve, bedny a sudy)
    Při desaktivaci potravin uložených v pevných obalech se obal desaktivuje omýváním proudem vody nebo dvakrát až třikrát otírá hadry namočenými ve vodě. Po desaktivaci se provede dozimetrická kontrola obalu. Je-li obal zamořen nad přípustnou mez, desaktivace se opakuje. Jestliže ani opakovaná desaktivace obalu nesníží stupeň zamoření, přeloží se potraviny do jiného obalu. Překládání se provádí v čistých rukavicích. Všechny druhy konzerv a lihoviny v lahvích se desaktivují dvoj až trojnásobným otíráním povrchu hadry namočenými ve vodě.

Desaktivace, dekontaminace osob a prostředků individuální ochrany
Po překonání prostoru kontaminovaného radioaktivními látkami nebo sarinem se zpravidla provádí částečná dekontaminace osob a techniky. Po překonání prostoru kontaminovaného V látkami, yperitem anebo bojovými látkami musí po částečné dekontaminaci následovat úplná dekontaminace. Při odkládání PIO se OM vždy odkládá jako poslední a vždy až poté, kdy je přístroji radiačního a chemického průzkumu bezpečně prokázáno, že dekontaminace byla důsledná a že osobám nehrozí nebezpečí.
Částečná dekontaminace osob po zasažení radiaktivními látkami
Při kontaminaci osob radioaktivními látkami spočívá částečná dekontaminace v jejich odstranění z odkrytých částí těla a výstroje. Při částečné dekontaminaci se provádí omýváním (otíráním) odkrytých částí těla (rukou, obličeje, krku), ometáním nebo oklepáním z výstroje (stejně jako sníh z bundy či kabátu) a vypláchnutím úst a nosu čistou vodou. Po opuštění prostoru kontaminovaného RL se provádí částečná dekontaminace v tomto pořadí: desaktivace osobní zbraně; vlhkým hadříkem se oklepou, ometou nebo otřou IPCHO; oklepe (nebo omete) se oděv jednotlivce (OM se nesnímá); omete (nebo otře) se vlhkým hadrem výstroj a obuv; omyjí se čistou vodou nezakryté části těla a lícnice OM; sejme se OM, obličej se důkladně omyje čistou vodou, vypláchne se ústní dutina, vyčistí a vypláchne se nos.
Částečná dekontaminace osob po zasažení otravnými látkami
Při kontaminaci osob otravnými látkami se částečná dekontaminace provádí ihned nebo v co nejkratší době po kontaminaci. Cílem je dekontaminovat nechráněné části těla, výstroj a prostředky individuální ochrany. Dekontaminace nekrytých částí těla a výstroje se provádí použitím IPB. Okamžité nasazení OM a tento prvotní dekontaminační zásah patří k základním ochranným a záchranným opatřením, která rozhodující měrou ovlivňují další osud zasaženého. Ochrannou masku lze sejmout až po úplné dekontaminaci nebo tehdy, je-li bezpečně zjištěno, že nemůže dojít k zasažení osob výpary otravných látek z částečně dekontaminované výstroje, výzbroje a terénu.
Dezinfekce osob po zasažení bojovými látkami
Při dezinfekci osob zasažených biologickými látkami dodržuj tento postup: evidentně zasažený povrch těla aerosolem (ruce, obličej) otři dezinfekčním prostředkem a nech zaschnout; svlékni oděv a zbytečně s ním nemanipuluj (uschovej ho do igelitového pytle, pytel důkladně zavaž); osprchuj se nebo opláchni vlažnou vodou (včetně vlasů), použij dezinfekční mýdlo; povrch těla postříkej dezinfekčním prostředkem a nech zaschnout (dezinfekční prostředek nesmí být aplikován do očí); oblékni si náhradní oblečení; připrav se (předej osobu) k transportu; oblečení předej k asanaci do zařízení určeného hygienikem;.
Na dekontaminaci budete potřebovat dekontaminační činidla
Odmořování prostředků individuální ochrany
Vzhledem k pronikání OL do ochranného materiálu (bobtnání) nestačí odmořit jen povrch prostředků protichemické ochrany jednotlivce, pokud na něj působila OL delší dobu. Je vhodné dodržovat následující zásady:
  • prostředky protichemické ochrany jednotlivce odmořovat co nejdříve po zamoření (chlornanovým roztokem, nebo alespoň odstranit kapky OL odsátím a omytím mýdlovou vodou)
  • včasné odmoření PCHOJ umožňuje delší pobyt v zamořeném terénu
  • PCHOJ se odmořují varem (při 80°C) ve vodě s přídavkem 2-4% Na2CO3. Doba nutná k odmoření závisí na druhu OL (pro yperit doba činí asi 60 minut)
  • pryžové materiály není možné odmořovat roztoky obsahující organická rozpouštědla. Tyto roztoky je rozrušují.
Částečná speciální očista při zamoření RL
  • nejdříve se vyklepe prach z oděvu
  • nezamořenou vodou, nebo vlhkými tampony se omyje lícnice ochranné masky a ochranné rukavice a pak se maska s rukavice odloží
  • jednotlivé části těla se omyjí dvakrát až třikrát v tomto pořadí:
    • omyjí se ruce, očistí nehty a vyčešou vlasy
    • omyje se obličej, uši a krk
    • vypláchnou se oči a opakovaně se vytřou uši nos vlhkým tamponem
    • omyjí se znovu ruce a očistí nehty
Po částečné speciální očistě musí vždy následovat dozimetrická kontrola zamoření.

Odmořování, desaktivace a dezinfekce terénů a objektů
Po částečné hygienické očistě a odmoření, dezinfekci nebo desaktivaci zbraní každý voják na rozkaz velitele začne zneškodňovat své postavení. Aniž poruší maskování, musí odříznout 3-4 centimetrovou vrstvu půdy z loketního odstupku a odhosit ji za přední násyp, pak zamete obložené stěny zákopu (okopu) vlhkým koštětem, vlhkým věchem slámy nebo trsem trávy. Dále odstraní 3-4 centimetrovou vrstvu půdy na dně zákopu (okopu) a vysype jo do zvlášť vykopané slepé odbočky zákopu. Jestliže nejsou stěny okopu obložené, musí z nich odstranit 3-4 cm půdy. Po této práci musí otřít list lopaty o nezamořenou půdu, násadu a ruce odmořovacími roztoky k tomu určenými. Abychom desaktivovali střechy, stěny a podlahy uzavřených objektů, zametáme je vlhkými kartáči, košťaty a hadry. Stěny okopů, které byly zamořeny otravnými látkami nebo choroboplodnými mikroby a toxiny, můžeme odmořit tak, že je potřeme kašovitým chlorovým vápnem nebo je postříkáme odmořovacími roztoky. Jednotlivé části obložení, které byly silně zamořeny otravnými látkami, odstraníme (odkopáme) a nahradíme novými.

Desaktivace obytných prostor a budov
V domácnostech se zamořené předměty (nábytek, kamna, nádobí) desaktivuje omýváním teplou vodou a kartáči. Po opláchnutí čistou vodou se vytřou do sucha a provede se jejich dozimetrická kontrola. Matrace, polštáře a jiné polstrované předměty se desaktivují několikerým vyklepáváním. Stejně se desaktivují i koberce, záclony, přehozy a závěsy. Stěny se otírají vlhkým hadrem, stejně tak i podlahy. Potraviny se desaktivují pouze tehdy, jsou-li v konzervách nebo zabalené v dobrých obalech (bedny, plechovky, lahve, kufry apod.)
Při provádění desaktivace je nutné používat ochranných prostředků, případně i improvizovaných. Dobře vyhovují gumové rukavice, přezůvky a igelitové pláštěnky, používané v domácnostech. Postup desaktivace bytu: strop, stěny, nábytek, podlaha, předměty.
Při desaktivaci budov se radioaktivní prach smetává zdi se stříkávají vodou, eventuálně se seškrabává omítka. Desaktivace se začíná od střechy a provádí se odshora dolů. Desaktivace ulic se provádí smetením prachu a postupným omýváním dlažby proudem vody nebo za použití techniky a nástrojů komunálního hospodářství.

Přípustné hodnoty zamoření radioaktivními látkami
Přípustné dávky ozáření
Jednorázově v průběhu prvních 4 dnů ................... 50 RAD
Opakovaně v průběhu prvních 10 až 30 dnů ................... 100 RAD
Opakovaně v průběhu prvních 3 měsíců ................... 200 RAD
Opakovaně v průběhu jednoho roku ................... 300 RAD

Přípustné hodnoty zamoření potravin a vody
Potravina Měřený povrch (objem) Doba požívání
1 den Do 30 dnů Více než 30 dnů
1 2 3 4 5
Voda Jídelní miska 14 (mR/h) 3 (mR/h) 1,4 (mR/h)
Vědro 40 (mR/h) 6 (mR/h) 4,0 (mR/h)
Potraviny, Chléb Jídelní miska, Bochník 1 Kg 14 (mR/h) 3 (mR/h) 1,4 (mR/h)
Syrové ryby, Těstoviny, Ovoce 1 Kg, Jídelní miska 8 (mR/h) 1,6 (mR/h) 0,8 (mR/h)
Syrové maso 1 Kg (25x25cm) 200 (mR/h) 40 (mR/h) 20,0 (mR/h)
1) Při měření úrovňě radiace zamožřených potravin a vody musí být sonda přístroje od materiálu ve vzdálenosti 1,0 až 1,5 cm.
2) Objem jídelní misky je 1,5 l, vědra 9 až 10 l.
3) Sloupce 3 a 4 se používají, je-li stáří radioaktivních látek od 12 h do 30 dnů, sloupec 5 pro starší než 30 dnů. Není-li stáří radioaktivních látek známo, používá se sloupec 5.
4) Je-li hmotnost denní dávky n-krát větší (menší) než 2,5 Kg, musí být hodnoty uvedené v tabulce odpovídajícím způsobem n-krát zmenšeny (zvětšeny).

Přípustné normy zamoření povrchu radiaktivními látkami
Název předmětuÚroveň radiace mR/h
Povrch lidského těla 20
Spodní prádlo, lícnice ochranné masky, oděv, výstroj, obuv, prostředky individuální ochrany, osobní zbraň, obvazový materiál, obaly na potraviny, kuchyňské zařízení, vybavení jídelen, pekáren a potravinářských skladů 50
Povrch těla zvířat 100
Vojenská technika - dopravní prostředky 200
Vojenská technika - obrněná technika 400
1) Hodnoty v tabulce platí je-li zamoření způsobené zplodinami jaderného výbuchu staré 1 den, pokud je to méně než 12 hodin nebo 12 až 14 hodin zvětší se uvedené hodnoty 4 krát nebo 2 krát.
2) Při měření úrovňě radiace musí být sonda přístroje od objektu ve vzdálenosti 1,0 až 1,5 cm.

Při pobytu v terénu zamořeným radiaktivními látkami je možno, nepřesahuje-li úroveň radiace 5 R/h , povolit vždy po uplynutí 4 hodin sejmutí ochranných masek na 30 minut. Celková doba pobytu osob bez ochranných masek nesmí při úrovni radiace:
- do 3 R/h překročit 3 hodiny za 24 hodin.
- od 3 do 5 R/h překročit 2 hodiny za 24 hodin.
Přípustné koncentrace otravných látek ve vodě a potravinách
Otravná látkaV pitné vodě a potravinách při používání běhemVe vodě určené na speciální očistu osob
1 den 10 dnů
Sarin 0,0030 (mg/kg) 0,00150 (mg/kg) 0,020 (mg/kg)
Soman 0,0004 (mg/kg) 0,00018 (mg/kg) 0,005 (mg/kg)
VX 0,0003 (mg/kg) 0,00010 (mg/kg) 0,001 (mg/kg)
Yperit 0,0120 (mg/kg) 0,00750 (mg/kg) 0,020 (mg/kg)
Kyanidy 0,2000 (mg/kg) 0,02000 (mg/kg) 0,200 (mg/kg)
Alkaloidy - (mg/kg) 0,01000 (mg/kg) - (mg/kg)
Soli těžkých kovů - (mg/kg) 0,01000 (mg/kg) - (mg/kg)
Proviant, který byl zamořen otravnými látkami lze použít ke konzumaci až po jeho odmoření.
Druhy průkazníkových trubiček
Vzor Detekovaná látka Použitelná
Bojové chemické látky
Sarin NE
Sarin, Soman a látky typu V ANO
Sarin, Soman a látky typu V ANO
Fosgen a Dyfosgen NE
Chlorkyan NE
Fosgen, Dyfosgen, Chlorkyan a Kyanovodík ANO
Yperit ANO
Dusíkový Yperit ANO
Lewisit ANO
Vzor Detekovaná látka Použitelná
Průmyslové chemické látky
Chlor ANO
Oxidy Dusíku ANO
Oxid Siřičitý ANO
Sulfan (Sirovodík) ANO
Sirouhlík ANO
Čpavek (Amoniak) ANO
Chloran (Chlorovodík) ANO
Metanal (Formaldehyd) ANO
Oxid Uhelnatý ANO

Vytyčování zamořených prostorů
Jako vytyčovací prostředky mohou být použity vytyčovací praporky, tabule, terče, papírové znaky nebo jiné improvizované prostředky. Při užití improvizovaných prostředků je třeba dodržet základní rozměry a způsob i barevnost značení.
Vytyčovací praporky se zhotovují z pevní tkaniny žluté barvy, mají našitu kapsu na vkládání vložek (s upřesněním druhu zamoření a doby jeho zjištění) a jsou opatřeny trvanlivým černým nápisem "ZAMOŘENO". Zhotovují se o rozměru 350x350 mm, s kapsou asi 80x80 mm a upevňují se na žerď uzpůsobenou k zabodnutí do terénu. Žerď je opatřena nášlapnou patkou a vyrábí se z pevného snadno odmořitelného materiálu (nejlépe kovu).
Vytyčovací tabule se zhotovují z pevného snadno odmořitelného materiálu. Na lícové straně jsou žluté, s černým nápisem "ZAMOŘENO" a místo kapsy pro vlkádání vložek jsou na nich dva bílé trojúhelníky (postavené na špičku), do kterých se vpisují voskovými tužkami upřesňující údaje. Místo bílých trojúhelníků mohou být také opatřeny úchytkami, do kterých se vkládají bílé trojúhelníkové vložky s upřesňujícími údaji. Povrch tabulí musí být takový, aby na něj bylo možno voskovou tužkou dobře psát a aby zápis ve vnějších povětrnostních podmínkách byl trvanlivý, ale smytelný. Zadní strana tabulí má být bílá. Tabule se upevňují na žerď podobně jako u praporků. rozměr tabulí je 350x350 mm.
Vytyčovací znaky se zhotovují z papíru, zpravidla tiskem a jsou rozměřově i vzhledově shodné s vytyčovacími tabulemi. Jako improvizované prostředky pro vytyčování zamořených prostorů se používají místně dostupné materiály (viz. tabulka nebo např. pásky nebo stuhy žluté barvy, které se doplňují polyetylénovým sáčkem, do něhož se vkládá lístek s upřesňujícími údaji), popřípadě se vytyčení provádí nápisem žlutou křídou (jen na takových místech, kde by nebyl nápis smyt vlivem povětrnostních podmínek). Improvizované vytyčovací prostředky se používají jen v nouzových případech, ne jako základní!
Vytyčovací praporky, tabule, znaky:
- rozměry 350x350 mm
- délka žerdě 1300 mm
Příklad improvizovaných prostředků pro vytyčování zamořených prostorů radioaktivními látkami z místních dostupných materiálů
MateriálOrientační hodnota zamoření
0,1 R/h1 R/h30 R/h
prkna
terče
cihly
vlajky
Použití vytyčovacích prostředků
Vytyčovací prostředky se používají k vyznačení okrajů zamořených prostorů a hranic o určené intenzitě zamoření uvnitř těchto prostorů. Na vložky nebo určená místa vytyčovacích prostředků (bílé trojúhelníky) se doplňují údaje o zamoření takto:
Na vložky proporků nebo improvizovaných vytyčovacích prostředků:
  • RL - 0,5 - 12.15 - 8.6
    • RL - radioaktivní zamoření
    • 0,5 - hodnota ozařovací rychlosti v R/h
    • 12.15 - doba zjištění hodnoty ozařovací rychlosti
    • 8.6 - datum zjištění hodnoty ozařovací rychlosti
  • OL - Y - 12.30 - 8.6.
    • OL - zamoření otravnou látkou
    • Y - druh otravné látky zde např. yperit
    • 12.30 - doba zjištění zamoření OL
    • 8.6 - datum zjištění zamoření OL
  • K vyznačení druhu OL se používají tyto zkratky:
    • Y - yperity a jiné zpuchýřující OL
    • SA - OL nervově-paralytické
    • BZ - OL psychoaktivní
    • D - OL dusivé
    • CS - OL dráždivé
    • N - OL neznámé (nebo při podezření na zamoření OL, nebylo-li zjištěno o jaký druh OL jde)
Na bílé trojúhelníky (nebo trojúhelníkové vložky) vytyčovacích tabulí nebo znaků:
  • při radioaktivním zamoření se do levého trojúhelníku vypisuje např. RL/5
    • kde značí: RL - radioaktivní zamoření; 5 - hodnota ozařovací rychlosti v R/h
  • do pravého trojúhelníku např, 12.45/8.6.
    • kde značí: 12.45 - dobu zjištění hodnoty ozařovací rychlosti; 8.6. - datum zjištění hodnoty ozařovací rychlosti
  • při zamoření OL do levého trojúhelníku např. OL/Y
    • kde značí: OL - zamoření otravnou látkou; Y - druh otravné látky zde např. yperit
  • do pravého trojúhelníku např. 12.50/8.6.
    • kde značí: 12.50 - dobu zjištění zamoření OL; 8.6. - datum zjištění zamoření OL
Pro vyznačení druhu zjištěné OL se používají stejné zkratky jako u vytyčovacích praporků.

Užívání poškozené masky
Ochranná maska se může různě poškodit. Než se nám naskytne příležitost získat masku novou musíme používat masku poškozenou. Zjistíme-li závadnost ochranné masky, musíme jednat rychle, klidně a ukázněně. Při malé trhlině lícnice pevně smáčkneme poškozené místo nebo je dlaní přitiskneme k obličeji. Je-li možno použít leukoplasti, izolační pásky a pod. je možné lícnici zalepit. Po dobu, kdy vniká do masky zamořený vzduch, je třeba zatajit dech a po odstranění nebezpečí prudkým výdechem odstranit vniknuvší nebezpečné látky. Je-li lícnice roztržena, sklo zorníků rozbité, ventilová komora poškozená, zadržíme dýchání, zavřeme oči, sejmeme masku, rychle odšroubujeme filtr a skrz něj dýcháme s rty přitisknutými k jeho hrdlu, zavřenýma očima a s nosem stisknutým prsty. Jestliže dojde k poškození vrapové hadice, stiskne se záhyb, ve kterém k poškození došlo, přelepí se leukoplastí, nebo izolační páskou. Při větším poškození se zatají dech, zavřou oči, odšroubuje se filtr, odšroubuje se hadice a filtr se přišroubuje přímo na masku a maska se vyprázdní prudkým vydechnutím. Při mechanickém poškození filtru je třeba vzniklý otvor ve filtru ucpat a podle možností zalepit. Je-li k dispozici jiná nepoškozená maska, nebo filtr, okamžitě je ještě v zamořeném území vyměníme. Dojde-li k porušení ochranného prostředku je v každém případě nutné co nejrychleji opustit zamořený prostor.

Vyprošťování a záchrana osob
Vyprošťování osob
Charakter rozrušení staveb při použití JZ a klasických prostředků
Použití JZ v místech husté zástavby je charakterizován značným rozrušením staveb, způsobený zejména tlakovou vlnou jaderného výbuchu. Tlaková vlna způsobuje boření objektů nejen zepředu, ale i ze všech stran. V určité vzdálenosti od výbuchu klasické pumy dojde ke změnám tlaku, který rychle stoupne a pak zase rychle klesne.
Naproti tomu tlak způsobený tlakovou vlnou jaderného výbuchu stoupne v určitém místě na jistou hodnotu a drží se na stejné úrovni delší dobu a teprve pak pomalu klesá. Tím tlak proniká i malými otvory do budov a ničí je. Tak mohou být ohroženy i životy lidí v nedostatečně utěsněných úkrytech. Rozsah a ráz rozrušení staveb a zařízení, vznik požárů je závislý na vzdálenosti od epicentra výbuchu, ráži jaderné nálože, na pevnosti a odolnosti staveb a podobně.
Z nadzemních staveb, které jsou nejméně odolné, jsou odolnější železobetonové stavby, nebo stavby s ocelovým nebo železobetonovým skeletem. Charakter trosek a zejména závalů po výbuchu JZ je zásadně plošný a zaujímá velké území. Při silném rozrušení stavby může dojít k rozpraskání stěn a tudíž úplnému znehodnocení stavby, přičemž nemusí dojít k jejímu úplnému zhroucení. Při tlaku odpovídajícímu úplnému rozrušení se stavba rozpadne a vznikne hromada trosek. Při jestě větším tlaku může dojít k odfouknutí objektu jedním směrem.
Dosah účinnosti JZ dosahuje od několika set metrů do několika kilometrů.
    Rozrušení staveb účinky tlakové vlny je možné rozdělit do pěti stupňů
  • Poškození- porušena krytina, vyražena okna, poškozeno bytové zařízení
  • Lehké poškození- krytina smetena z valné části, vyražena okna i dveře s rámy, demolováno vnitřní zařízení, rozrušeny příčky
  • Střední rozrušení- poškozeny krovy, úpně zdemolovány příčky, poškozeny nosné zdi (sesutím, odklonem, vydutím), prolomeny stropy, vytváří se malé závaly
  • Silné rozrušení- zničena konstrukce stavby, zůstanou stát nanejvýš nosné zdi, vytvářejí se střední závaly
  • Úplné rozrušení- zůstane jen hromada trosek, v souvislé zástavbě se vytvářejí plošné závaly.
Oproti působení tlakové vlny JV působí klasická trhavá bomba jen v omezeném okolí. při jejich výbuchu vznikají charakteristické trosky a závaly: skluz, zavalená místnost, okrajově zasažený objekt, vlaštovčí hnízdo, hromada trosek, trosky skeletu.
  • Skluz- vzniká tehdy zničí-li puma jednu nosnou zeď a strop zůstane alespoň při jedné straně uchycen. Po takto vzniklém skluzu se svezou trosky, bytová zařízení apod.
  • Zavalení místnosti- vzniká v případě, že obvodové zdi v nejnižším nezničeném podlaží zůstaly stát a mezi nimi se nahromadily trosky.
  • Okrajové zasažení objektu- Jestliže puma vybuchne poblíž objektu, nebo zasáhne-li obvodovou stěnu, dojde k částečnému rozrušení, kdy se obvodová zeď, nebo roh zřítí.
  • Vlaštovčí hnízdo- vzniká jestliže puma vybuchne těsně za obvodovou zdí, dojde k částečnému rozrušení spodních částí stavby a horní zůstane na místě, vytvoří se převis.
  • Hromada trosek- vzniká při úplném zřícení budovy.
  • Trosky skeletu- skeletové stavby nebývají zničeny celé ani přímým zásahem. ocelový skelet bývá pokroucen, nebo přeražen, železobetonový bývá popraskán. Tyto trosky jsou zvlášť nebezpečné, protože se mohou kdykoliv utrhnout a spadnout.
Charakteristika a hodnocení stupňů rozrušení má velký význam pro organizování a provádění záchranných prací po nepřátelském útoku.

Vyhledávání osob ve zbořeništích a závalech
Vyhledávání osob ve zbořeništích a závalech se provádí různými způsoby, např. pomocí orientace dle zbytků zničených budov, měřením dle orientačních bodů, zvukovými signály, např. voláním, údery na zdivo, použitím radiomajáků nebo cvičených psů.

Vyprošťování osob
Záchranné práce jsou zaměřeny především na vyhledávání a vyprošťování osob ze zavalených nebo zasažených úkrytů, ale i ze závalů a trosek. Vyprošťování osob spočívá v následujícím:
- zřízení přístupových cest
- navázání spojení s postiženými
- provedení zabezpečovacích prací
- dodávání vzduchu, potrvin a léčiv postiženým
- vlastní vyproštění

Samovyproštění
Samovyproštění je jednou z prvních povinností osob v zavalaných úkrytech.
Provádí se:
- organizovaně
- za řízení velitele úkrytů (krytových družstev)
- s využitím nářadí a osvětlení, popřípadně náhradního
- za dodržování (čas od času) asi jednominutových naslouchávacích přestávek

Podle umístění úkrytu a dle zástavby:
- hlavním vchodem
- nouzovým východem nebo průrazem do sousedního sklepa
- průrazem obvodové zdi
- průrazem stropu
Vyprošťování osob

Vhodné nářadí pro samovyproštění do úkrytu:
- ocelový sochor (pevná tyč)
- krátké ocelové páčidlo
- sekera
- kladivo (palice)
- pila
- plochý sekáček do zdiva (minimálně 40 cm)
- lopatka (na uhlí)
- dláto
- lopata
- krumpáč
- silné hřebíky (120-160 cm)
- štípací kleště
- tesařské skoby
- pevné kovové trubky
- dřevěné klíny
- dřevěné špalíky
- dřevo na podpěry a rozpěry
- malý autozvedák
- kapesní svítilny
- pracovní rukavice
- ochrané brýle
- pracovní přilby
- záchrané lano


Chování v úkrytu

SEZNAM VĚCÍ, KTERÉ JSOU ZAKÁZÁNY BRÁT DO ÚKRYTU:
- zbraně všeho druhu, alkohol, zapáchající a lehce zápalné látky
- objemné předměty (kočárky, peřiny a pod.)
- domácí zvířata (psy, kočky a j.), zapalovače, cigarety, ponorné vařiče, jídla podléhající rychlému znehodnocení

A) POKYNY PRO CHOVÁNÍ A POVINNOSTI UKRÝVANÝCH OSOB:
  1. Ukázněně se řídit ustanoveními úkrytového řádu a dbát pokynů velitele úkrytu a členů úkrytového družstva a být jim v jejich činnosti nápomocni.
  2. Pečovat o své osobní věci, udržovat v pohotovosti své prostředky individuální protichemické ochrany a použít je okamžitě, bude-li k tomu vydán pokyn velitelem úkrytu.
  3. Šetřit vodou, jídlem a pitím.
  4. Zbytečně nepoužívat soc. vybavení a zařízení krytu, udržovat čistotu a pořádek při osobní hygieně.
  5. Zdržovat se ve vykázaném prostoru a zbytečně nepřecházet, nehlučet a hlasitě nehovořit.
  6. Za všech okolností se chovat klidně a ukázněně, vzájemně si pomáhat, zejména starším zaměstnancům a ženám.
  7. Dodržovat čas určený k pracovním úkonům, k odpočinku a dodržovat stanovený režim života v úkrytu.
  8. Nekouřit, nezapalovat svíčky, lampy, zapalovače, vařiče ani jiné zdroje tepla a světla s otevřeným ohněm. Nepoužívat elektrických vařičů jakéhokoliv druhu. V úkrytu není dovoleno vařit.
  9. Ukrývané osoby jsou povinny vykonávat pomocné práce, které by od nich v případě potřeby velitel úkrytového družstva, nebo členové krytového družstva požadovali. Půjde zejména o:
    a) ruční pohon FVZ
    b) ruční přečerpávání splašků- likvidace suchých záchodů
    c) výkon služby u vchodu do úkrytu, dozor u sociálního zařízení
    d) doplňování zásoby vody a potravin
  10. Ubytované osoby jsou povinny dle určení velitele úkrytu zúčastnit se na vyprošťovacích pracech zevnitř úkrytu v případě jeho zavalení apod. Střídání osob stanoví velitel úkrytu podle obtížnosti a namáhavosti pracovních úkonů.

B) PŘÍSNĚ DODRŽOVAT ZÁSADY SPECIÁLNÍ OČISTY PŘI VSTUPU DO ÚKRYTU ZA PŘEDPOKLADU ZAMOŘENÍ OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ:
  1. Úkryty s asanační propustí
    - provést dokončení očisty povrchu oděvu a obuvi
    - provést spec. očistu zpovrchu těla minimálně vlažnou vodou za použití saponátu, mýdel a podobně, s důrazem na oči, ochlupené části těla a průduchy vznikající pod oděvem
    - U hromadných vstupů vzájemně si poskytovat pomoc při spec. očistě
  2. Úkryty vez označení propusti
    - klást zvýšený důraz na provedení prvotní očisty před vlastním vstupem do úkrytu
    - využít maximálně přírodních zdrojů a suché cesty k ostranění radioaktivního zamoření
    - při větším znečištění oděvu zamořujícími látkami odložiz tento před vstupem
- Příznaky nebo podezření zasažení RL, BCHL, BBL (biologické bojové látky) nahlásit okamžitě veliteli úkrytu a dále se řídit jeho pokyny.
- Dodržet zásadu minimálního zamoření úkrytového prostoru.
- Při výskytu příznaků zasažení BBL zamezit pohyb osob mezi jednotlivými kryty a nezamořeným okolím.

V ÚKRYTU JE ZAKÁZÁNO:
- vypínání rozhlasu po drátě
- používání alkoholu
- vypínání závodního rozhlasu
- používání telefoního přístroje k soukromým hovorům
- vstupování do oddělených prostorů, do kterých není dovolen přístup ukrývaným osobám
- jakákoliv manipulace s uzávěry, poklopy, ventily a šoupátky
- přemísťování orientačních označení uvnitř úkrytu
- samovolné používání nebo přemísťování inventáře úkrytu a jeho zařízení
- opouštění úkrytu bez souhlasu velitele úkrytu
- kouření a jakékoliv používání otevřeného ohně (plamene)

VLIVY NA OSOBY PŘI POBYTU V ÚKRYTU A JEJICH ODSTRANĚNÍ:
Bolesti v zádech, bolesti údů, zdřevěnění celého těla apod. (provádět pravidelně- jednotlivě nebo kolektivně jednoduché tělesné cviky, předklony, záklony, protahování rukou, nohou otáčení trupem, hlavou, úklony hlavy a trupu a podobně.)
Neprovádět cviky, které by narušovaly čistotu ovzduší!
Dlouhodobý pobyt klade velmi zvýšené požadavky a nároky na fyzickou a psychickou odolnost ukrývaných osob.
Vlivy špatné atmosféry, omezené příděly vody, jednotvárnost jídla, špatná podmínka pro spánek, omezenost pohybu mohou vyvolat u jedinců různé psychické stavy a reakce.
Vytvořit ukázněný kolektiv ukrývaných pro pomoc veliteli úkrytu v udržení kázně
Znemožnit jednotlivcům jakékoliv narušení klidu a pořádku
Pomoci veliteli úkrytu v předcházení konfliktních situací a při výskytu spolupůsobit na vytvoření atmosféry pro klidné, rozvážné a citlivé řešení.

Prostředky a způsoby ochrany proti zápalným látkám
Ochranna osob
K ochraně osob proti napadení ZL se používá
- obranných objektů
- techniky
- prostředků individuální ochrany jednolivce
- plášťů, kabátů, kožichů, vatovaných kabátů, stanových dílců, a pod. , podle možností impregnovaných proti ohni.
- přírodních úkrytů (roklin, příkopů), kamenných budov, plotů, přístřešků a prostředků z místních zdrojů (dřevěných štítů, rohoží ze zelené trávy a větví)
Nejdůležitější zásadou je zabránit přímému zasažení zápalnými látkami.

Ochrana techniky a materiálu
K ochraně se využívá:
- krytých okopů a úkrytů
- přírodních úkrytů (roklin a prohlubenin)
- impregnovaných a obyčejných automobilových plachet a povlaků
- prostředků ochrany z místních zdrojů
- předepsaných a výpomocnýxh protipožárních prostředků

Ohnivzdorná překrytí, nánosy, nátěry, smáčedla a jejich příprava
ohnivzdorná překrytí se používají ve formě nátěrů, nebo nánosů, jimiž se pokrývá povrch materiálu. Smáčedla naproti tomu pronikají do hloubky impregnovaného materiálu. Z průmyslově vyráběných nánosů a nátěrů lze jmenovat vodní sklo, nehořlavé emaily, bentogen. Nánosy z místních materiálů jsou vápenaté, nebo cementové omítky, případně husté bláto. Souhrně je možné říci, že základními složkami nánosů jsou hlína, vápno, cement, sádra, práškový azbest. Tyto kaše se roztírají na povrchu jež se mají chránit. Ohnivzdorná smáčedla slouží k impregnaci výstroje, plachet, papíru. K tomuto účelu lze využít vodných roztoků chloridu amonného, fosforečnanu amonného, sirníku vápenatého, síranu amonného, tetrahydroxymetylénfosfoniumchloridu.
Většinou se jedná o impregnanty s dočasným účinkem, protože se účinkem vody vypírají. Impregnace se provádí ponořením oděvů, papíru, nebo tkanin do impregnačních roztoků na dobu 10-15 minut.

Ochrana obyvatel proti zápalným prostředkům
Cílem ochrany obyvatelstva proti zápalným prostředkům je nedovolit, nebo maximálně omezit ničení lidí, materiálu a techniky zápalnými prostředky a předcházet vzniku a šíření požárů.
Organizace opatření protipožární ochrany zahrnuje:
- předpověď možnosti vzniku požárů a jejich šíření
- provádění nepřetržitého pozorování
- vyčlenění potřebných sil a prostředků k hašení požárů
- připravení a používání obranných objektů
- zabezpečení dostatečným množstvím hasebních prostředků
- provedení protipožárních opatření

K protipožárním opatřením patří:
- odstranění hořlavých materiálů z prostorů možného požáru
- vytvoření protipožárních pásů v lese a osadách, nebo suchých porostech
- ochrana hořlavých materiálů nehořlavými nánosy
- překrytí hořlavých materiálů málo hořlavými přikrývkami.

Likvidace následků požárů
- průzkum prostoru požáru
- záchranu osob, poskytnutí první pomoci, odsun zasžených osob
- záchranu techniky, materiálu, zařízení a budov

Záchrana osob je hlavním úkolem v ohnisku požáru. Spočívá ve vyhledávání napadených, uhašení zápalných látek na osobách, uhašení zápalných látek na oděvu, vynesení napadených na bezpečné místo a poskytnutí první pomoci.
První pomoc začíná uhašením zápalných látek, které zasáhly povrch těla a oděvu. hašení provede buď zasažený sám, nebo s pomocí zachránce. K uhašení nevelkého množství zápalné látky je nutné zakrýt neprodyšně hořící místa rukávem, cípem pláště, vlhkou hlínou, sněhem a pod. Je-li zasažena větší plocha těla, je nutné překrýt zasaženého pláštěm, stanovým dílcem, vydatným poléváním vodou. Nejsou-li po ruce prostředky k hašení je nutné uhasit postiženého válením po zemi.
Po uhašení součástí oblečení je nutné opatrně odstříhat, nebo odstranit tyto součásti s vyjímkou připečených kousků. Pak je nutné popáleninu opatrně přikrýt a ovázat sterilním obvazem. Popáleniny se NESMÍ ničím natírat! Ani z nich nic strhávat! Na popálený obličej se obvaz nepřikládá.
Při popáleninách zápalnou látkou, která obsahovala fosfor se popálené místo několikrát opláchne vodou a pak se přiloží mokré obvazy.
Je nutné předejít šoku znehybněním postižené končetiny, zabalením postiženého, podáváním tekutin a tablet, které tiší bolest. Potom je nutné urychleně provést odsun k lékaři.

Hašení ohně
Hašení lze provést několika způsoby, přičemž jejich účinnost závisí na povaze ohně. V zásadě existují tato opatření:
- udušení ohně studenou vodou. Přídavek emulgačního činidla, nebo smáčedla zvyšuje hasící účinek. Tento způsob se nesmí používat u požárů elektrického vedení, hořícího oleje a alkalických kovů (sodík, draslík, jejich slitiny).
- zabránění rozšiřování ohně na hořlavé látky
- překrytí ohně - zabránění přístupu vzduchu pomocí vlhké přikrývky, písku, zeminy
- snížením koncentrace kyslíku v ohnisku požáru. Požár v uzavřeném prostoru může být uhašen uzavřením přístupu vzduchu, nebo vháněním inertního plynu (CO2, N2)
- přerušení hoření použitím některých chemikálií, např. sody, potaše, halogenových uhlovodíků. Nejúčinější jsou perflourhalogenuhlovodíky, protože jsou tepelně nejstálejší a mají nízkou toxicitu. používají se pro hašení hořících kovů. K tomuto účelu se používají i práškové hasicí přístroje
- použití jemné vodní mlhy se osvědčilo při hašení hořícího napalmu. Jemné vodní kapičky se na hořícím napalmu vypařují a tím ho ochlazují. Současně tím vytváření vrstvičku vodní páry, která ztěžuje přístup kyslíku.

Hlavním nebezpečím v úkrytech je nasávání kysličníku uhelnatého. při vzrůstu teploty nad 60°C může osazenstvo krytu zahynout v důsledku tepelného šoku za několik hodin.

Všeobecné zásady při hašení požáru
Je nutné zachovat klid a rozvahu, zjistit co hoří, vyhlásit požární poplach. Zjistit rozsah požáru a udělat vše pro záchranu ohrožených osob. Malý požár se snažíme uhasit prostředky, které jsou po ruce. Při velkém požáru se snažíme zabránit v jeho šíření a záchranné práce se provádějí do příchodu požárních jednotek. Hasí se vždy ohnisko požáru, přičemž se odtraňují z dosahu ohně snadno zápalné látky. Je-li třeba hait požár v místnosti, otevírají se dveře až v tom případě, že jsou hasební prostředky připraveny. Dveře se otevírají v pokleku a vždy velmi opatrně. Musíme se chránit před šlehajícími plameny. po likvidaci požáru musí zůstat na požářišti hlídka, aby se včas zjistilo případné obnovení některých ohnisek.

Jednoduché hasební nářadí
V každé budově mají být uloženy jednoduché hasební prostředky, ke kterým patří:
  • LOPATA- používá se k házení písku, hlíny, šváry na malá ohniska požáru, odstraňování zbytků hořících předmětů, seškrabávání zápalné látky z hořících předmětů, utloukání hořícího porostu, obilí a nízkých křovin.
  • SEKERA- používá se na vylamování oken a dveří, na roztínání konstrukcí, probourávání otvorů. při požáru v lese slouží k přesekávání křoví a tenkých stromů.
  • TRHACÍ HÁK- je 2,5 až 3,5 m dlouhá tyč s připevněným železným bodcem a hákem, používá se ke strhávání ohrožených, nebo hořících trámů, střešní konstrukce, porušeného zdiva a pod.
  • VĚDRA S VODOU- používají se k donášení vody na místo požáru (jednoduchým, nebo dvojitým řetězovým způsobem). Vědra se plní přibližně do poloviny.
  • TLUMICE- je tyč dlouhá 2-2,5 metru, zakončená vějířovitě upevněným svazkem hadroviny. Před použitím se namáčí do vody. Utloukají se s ní malé požáry.
  • PŘIKRÝVKY- používají se k uhašení hořícího oděvu na osobě, nebo na uhašení malého požáru překrytím.
  • RUČNÍ STŘÍKAČKA- jsou to stříkačky džberové, které se zasunují do věder, nebo stříkačky zádové, jejichž nádrž se nosí na zádech. Mají malou spotřebu vody (cca 10 l/min) a jejich dostřik je až 10 metrů.
  • RUČNÍ HASÍCÍ PŘÍSTROJE- mají malou hmotnost a jsou jednoduše ovladatelné. Obsah náplně je sice malý, ale při vhodné manipulaci umožňuje i hašení větších požárů. Druhy hasících přístrojů jsou uvedeny v následující tabulce.
DruhDostřik (m)Určeno k hašeníNesmí se použít k hašení
vodní10-14slámy, uhlí, dříví tkanin, pevných organických látek, asfaltu, dehtuelektrická zařízení pod proudem, elektron, termit, karbid, benzin
pěnový6-8oleje, tuky, asfalt, dehet, tuky, laky, dřevo, organické látkyelektrická zařízení pod proudem, elektron, termit, líh, éter
sněhový3-8eletrická zařízení, tekuté hořlaviny, dříví, všechny pevné předmětyprachu organických látek (uhelného, dřevěného, moučného)
halotronový6-8elektrická zařízení (i vysoká napětí), tekuté hořlaviny, karbid, uhelný prachhořící organické látky, rozpálené železo v uzavřených místnostech
práškový3-6elektrická zařízení, domácí zařízení, tkaniny, vlákna, elektron, hořčíkuhelný a moučný prach
Obecné zásady pro rozmisťování hasebních prostředků
lze charakterizovat, že je nutno:
- řešit otázku druhu prostředků pro jednotlivá prostředí a jejich umístění
- nápadnou barvou (nejčastěji červená, nebo kombinace červené s bílou) natřít všechny používané prostředky, např. nádoby na vodu, lopaty, krumpáče, pily, trhací háky apod.
- jednoduché hasební prostředky musí být dostupné pro každého ihned, nesmějí se uzavírat ocelovými lanky s označením např. "klíče na vrátnici" (vyjímka může být, pokud je klíč přítomen u nářadí v krabičce s rozbitným sklem)

Jednoduché hasební prostředky a způsoby hašení
Dle místních podmínek by měli občané umět použít jednoduché hasební prostředky, znát způsoby hašení při likvidaci požárů a ovládat:
- hašení pískem, popelem, zeminou, škvárou, vodou z věder, tlumicí, dopravu vody vědry, hašení ruční stříkačkou, pomocí nástěnných, podzemních i nadzemních hydrantů, použití lopat, seker, trhacích háků apod.
- hašení ručními hasícími přístroji
- hašení požárů v obytných budovách a v různých průmyslových provozovnách
- hašení požárů v zemědělských objektech
- hašení polních a lesních požárů
- znalost úkolů vyplívajících z průmyslových havárií (vyvedení zaměstnanců, opatření k likvidaci havárií a jejich následků)
- hašení požáru za ztížených podmínek v ochranných maskách, v noci, za mrazu, silného větru, nedostatku vody a v zadýmených prostorech

Způsoby použití některých jednoduchých hasebních prostředků
Likvidaci požárů provádíme především dostupnými hasebními prostředky za využití vhodného hasiva (např. vody, pěny atd.) a to ručními hasicími přístroji, tlumicemi, lopatami apod. Kromě toho se však zároveň využívají místní zdroje, tj. zemina, sníh, košťata z větví nebo jiný materiál. Jednotlivá ohniska v terénu se hasí zasypáním zeminou nebo zkypřením. Přízemní požáry malých rozměrů se hají nejen tlumicemi, ale lze využít i větví listnatých stromů.

Doprava vody pomocí věder
Dopravovat vodu na požářiště na kratší vzdálenosti, např. od studny k rodinnému domku, můžeme organizovat i tzv. řetězem. Osoby stojí proti sobě šachovitě, nádoby se naplňují do poloviny, vodu potom z věder vrháme na hořící předmět.

Hašení přikrývkami - tenkou plstí
Hozením přikrývky na hořící povrch se dosáhne zamezení přístupu vzduchu k hořícímu předmětu, čímž se hoření přeruší. Přikrývky a plstěné koberce se používají v případech hašení:
- vznícených malých ploch hořlavých kapalin
- plynů vycházejících z plynového potrubí a zařízení
- hořícího oděvu na člověku
- přístrojů, materiálů a zařízení na cházejících se v blízkosti požáru

Požární prevence a ochrana před účinky jaderných zbraní
Způsoby ochrany dřeva proti vznícení
Snížení zápalnosti dřeva a zpomalení jeho hoření se provádí mnoha způsoby.
    Snadno dostupnými prostředky:
  • obmazáním dřeva hlínou, jílem, sádrou, omítnutím, několikanásobným nátěrem dřeva vápnem apod.
    Chemickými prostředky:
  • Vedle klasických způsobů ochrany dřeva je možné využít řady prostředků k nátěrům a postřikům.
  • ochranné prostředky jsou většinou založeny na kombinaci více chemických sloučenin a rozdělují se dle charakteru složení do několika skupin
Základní skupiny ochranných prostředků:
  1. Prostředky na bázi amonných solí- AS, CF, Synpreg. Životnost: 5-10 let (jen pro kryté prostory).
  2. Prostředky na bázi amonných solí s přísadami ke zvýšení přilnavosti- Pyronit. Životnost: 5-10 let (jen pro kryté prostory).
  3. Prostředky obsahující vodní sklo- Betogen, Pyroton. Životnost: Betogen 2-3 roky; Pyroton 1-2 roky na nové dřevo, ze starších opadá během několika měsíců (jen pro kryté prostory).
  4. Prostředky pěnotvorné- Izonit, Plamor, Pyroman. Životnost: Izonit, Plamor 10 a více let (jen pro kryté prostory).
Všeobecné zásady při práci:
Při provádění postřiků a nátěrů je nutno postupovat podle platných zásad, které určují charakter nánosů na dřevo i otázku vzájemné snášenlivosti prostředků. Nedoporučuje se při opakovaných nástřicích na dřevěné konstrukce měnit skupiny prostředků. Dřevěné konstrukce se chrání zpravidla trojnásobným nástřikem ochranného prostředku.

Ostatní vhodné a dostupné nátěrové prostředky
vhodná je ochrana proti požárům nátěrem dřevěných prvků, např. krovů, střešních latí, dřevěných bud, přístavků apod. již v mírových podmínkách, protože požáry mohou vzniknout kdykoliv. Provedení těchto ochranných nátěrů je vhodné v rodinných domcích, v chalupách, chatách, menších provozovnách apod. Tabulka ukazuje složení některých nátěrových prostředků.
Hlinitovápenatý nátěr Superfosfátový nátěr Sulfitohlinitý nátěr
74% vápna v poměru 1:1 s vodou; 4% jílu; 11% kuchyňské soli; 11% vody 70% superfosfátu; 30% vody 25% sulfitového louhu; 50% jílu; 25% vody

Ochrana oken proti vnikání paprsků světelného záření
Paprsky světelného záření rychle pronikají okny do místností, pracovních hal a jiných objektů. Snížení účinků světelného záření je proto nutno věnovat zvýšenou pozornost.
Ochrana oken se provádí různými způsoby, např:
- nátěrem skla v oknech vodným roztokem vápna
- zhotovením okenic z nehořlavého materiálu
- kovovými žaluziovými okenicemi
- neprůhledným materiálem nalepeným na sklo

Nátěry oken
Doporučuje se provést nátěry skel v oknech vodným roztokem hašeného vápna s přídavkem oleje nebo tuku v poměru:
- 30 dílů vody
- 10 dílů vápna
- 1 díl oleje nebo tuku
Natírá se vnitřní strana skla, doporučuje se přelepit skla několika pruhy mulu, svisle a vodorovně. Sklo může být rozbito tlakovou vlnou, která však následuje až po světelném záření, takže nátěr svůj úkol splní.

Odstranění hořlavého materiálu z místností
Z místností, bytů, kanceláří a pod. je nutno odstranit snadno zápalný materiál, např. záclonoviny, koberce, přehozy, čalouněný nábytek, knihy apod. Tyto předměty se vynášejí z ohrožených prostorů nebo se umisťují do stíněných částí místností tak, aby na ně nedopadaly okny přímé paprsky světelného záření jaderného výbuchu. Z výrobních objektů ke nutno přemístit snadno hořlavý materiál do hůře zasařitelných prostorů nebo prostředí, kde nemůže případný vznik požárů způsobit větší ohrožení. V provozech je třeba snížit zásobu hořlavin na nezbytné provozní minimum.

Odsun hořlavin z objektů
Obecně lze stanovit pořadí pro odsun hořlavin dle následující tabulky.
Pořadí odsunu Pevná látka Kapalina (bod vzplanutí) Plyn (bod vznícení)
1 Lehce hořlavá od 21°C do 135°C
2 Středně hořlavá 21-55°C 135-200°C
3 Težce hořlavá 55-100°C 200-300°C
4 Nesnadno hořlavá 100-250°C 300-450°C
Protipožární opatření z hlediska účinku tlakové vlny
Tlaková vlna, která působí jako třetí faktor při výbuchu jaderné zbraně, může způsobit následné požáry, např elektrickým zkratem, poškozením plynovodů, rozmetáním lokálních topidel, kotelen apod. K zabránění vzniku požárů následkem působení tlakové vlny se doporučují následující opatření.

Uhašení ohně v topeništi
Je nutné vyřadit z provozu všechna lokální topeniště, která by se mohla stát zdrojem vzniku požáru. Při nedostatku času lze použít i způsob zalití ohně vodou - pozor však na popáleniny!

Uzavření přívodu plynu
Uzavřít přívod plynu v bytě, v provozovně i hlavní uzávěr v budově nebo celém objektu. Hlavní uzávěry plynu musí být označeny tabulkou a kdykoliv přístupné. Vždyť k havárii na plynovém potrubí může dojít dykoliv i v době míru.

Vypnutí elektrického vedení
Dalším úkolem je vypnout elektrické vedení v bytě, v domě, v celém obvodu nebo objektu. Současně je nutno řešit i otázku náhradních forem osvětlení běžného typu, např. Elektrické světlení s dostatkem náhradních baterií. pozornost je třeba věnovat jejich správnému uložení a pravidelné obměně vzhledem k jejich životnosti. pokud jsou používány v objektech samostatné elektrocentrály jako náhradní zdroje elektrického proudu, je nutno brát v úvahu, že vlivem tlaku může dojít k jejich rozrušení, zkratu a vzniku požáru.

Požární voda
Jedním z nejdůležitějších preventivních opatření je zabezpečení dostatečných zásob vody na hašení ohnisek požárů. Zásobu vody zajistíme vyčištěním studní z užitkovou vodou, přehrazením potoků, naplněním různých bazénů, vodních nádrží, sudů apod. v domácnostech napuštěním cody do van, věder, lavorů, hrnců apod. Při použití jaderných zbraní lze předpokládat že dosavadní vodovodní řád bude ve většině případů narušen, budou zničeny nadzemní, podzemní i domovní hydranty, zničeny přívody vody.

Rezistenční doby prostředků individuální ochrany
Prostředek individuální ochrany Minimální RDY (v minutách)
Protichemická pláštěnka JP-75 20
Vševojskový ochranný plášť VOP-69 60
Filtrační ochranný převlek FOP-85 80
Filtrační ochranný převlek FOP-96 80
Protichemický oděv OPCH-70 270
Protichemický oděv SOO-CO 270
Protichemické rukavice (rukávové i obyčejné) 90-100
Protichemické přezůvky 120-200
Protichemické přezůvky (nášlapná část) 50
Ochranná maska CM-3 90
Ochranná maska CM-4 90
Ochranná maska CM-5 90
Ochranná maska BSS MO-4 90
Ochranná maska ŠR-2 90
Dětská ochranná maska DM-1 90
Dětská ochranná maska CM-3/3h 90
Dětský vak DV-65 75
Dětský vak DV-75 75
Dětská kazajka DK-62 75
Dětská kazajka DK-88 120
RDY nebo-li rezistenční doba na yperit je časový údaj po kterém dojde k průniku yperitu skrze protředek individuální ochrany. Zde uvedené hodnoty jsou pouze minimální a neodpovídají skutečnosti kdy jsou hodnoty až několikanásobně vyšší, jak ukázala například studie ochranných prostředků provedená roku 2010.

Štěstí přeje připraveným
Survive-Ability © 2008 - 2016